Ustinov, D. Essence of information security / D. Ustinov. // International Journal of Humanities and Natural Sciences. - 2017. - 12. - S. 146-151.
Podstata informační bezpečnosti
D Ustinov, magisterský student
Sibiřský institut managementu,ruská pobočka oh akademie a národní vlastník stva a veřejné služby
(Rusko, Novosibirsk)
Anotace. Článek se zabývá podstatou informační bezpečnostiÓ sti. Byla analyzována právní definice této kategorie. Byly studovány hlavní aspekty bezpečnosti, jako cíl informační bezpečnosti. Doporučeno pochopit A obsah informační bezpečnosti založený na formování aktivní bezpečnosti A štíty kritických zájmů a pasivní ochrana, jako vytváření podmínek pro rozvoj společnosti a ekonomiky. Rozdíly ve způsobech poskytování informací bezÓ bezpečnost v těchto oblastech.
Klíčová slova: a informační bezpečnost, stav bezpečnosti, kritický E nebeská infrastruktura, kritické zájmy, aktivní ochrana, pasivní ochrana, b sociální a ekonomický rozvoj.
Rozvoj moderní společnosti je z velké části založen na využívání informačních zdrojů. Informace přestaly být pouze jedním z výrobních faktorů a informační management již není výsadou pouze podnikových struktur. Informace v s působí také jako zvláštní druh společenského aktiva a jeho zvláštnost je následující na nepovažuje utváření souběžných pozic představitelů společnosti zaÓ spotřebitelům informací a jako účastníci jejich tvorby. Rozvoj role informací ve společnosti je podporován nejen vytvářením nových prostředí dstv sv ide a algoritmy arr A roboty informací vtělených do prÓ gramové produkty. Za hlavní hnací sílu růstu významu informací pro společnost a ekonomiku je třeba považovat změnu postojů k informacím. S E aktuální informace se stává produktem, zároveň určuje podmínky všeobecn E přirozený vývoj. Důsledná implementace koncepce informační bezpečnosti proto nabývá bezpodmínečného významu.
V současné době info r koncept mační bezpečnost jsou vytvářeny ve státě na úroveň dárcovství v mnoha zemích světa. Důvod je zcela zřejmý, já zana s praktickými potřebami v prevence negativních důsledků dopad na ekonomické a b veřejná infrastruktura je škodliváÓ software ( PO ), stejně jako další faktory, které ohrožují rozvoj informační sféry o b stvoření. Dodnes však nejsou hranice pojmu informační bezpečnost zcela definovány. E nás, i když je tento koncept prezentován, a to i na úrovni ruského práva o dávání.
Je zcela zřejmé, že při absenci jasného chápání informační bezpečnosti, zejména vymezení hranic, v nichž informační politika A bezpečnost musí být provedena, je nemožné a nemožné vyvinout skutečně účinná opatření k zajištění T absence hrozeb kritického dopadu na zařízení informační infrastruktury Na zájezdy, ale i komunitní život. Od mužů b alespoň při absenci jednoznačného pÓ pochopení podstaty informace bezÓ bezpečnost, včetně jejích hranic, nelze vytvořit za rozumné náklady S témata informační bezpečnosti (SZI - str Na prohlídky, technické zázemí a Software pro zajištění bezpečnosti informacíÓ sti), stejně jako prvky jsou rozděleny podle úrovní odpovědnosti.
Rýže. 1. Prvky právní definice informační bezpečnosti
Zejména se vytvořila právní definice informační bezpečnosti o wano v p. 2 Doktríny informační bezpečnosti . Pro názornost prvek n vaše právní definice informace n zabezpečení jsou znázorněny na Obr. n ke 1. Informace na něm uvedené ukazujíže prvky právního o P Definice obsahují označení seznamu objektů, u kterých musí být „chráněný stav“ implementován.Ó sti“, jakož i na cílové parametry těchto objektů. V podstatě zformované n koncepční seznam objektů a podmínekÓ viy, která by měla být vedena zarovnáním informací bezÓ bezpečnost státu. Nicméně v l E následuje především galantní definice E th, všimněte si absence jasně označené n nový koncept bezpečnosti. ochrana n nost lze interpretovat z pohledu absence hrozeb, akceschopnosti systému informační bezpečnosti PROTI ale čelit hrozbám, nebo sp o schopnost zabránit dopadu hrozeb na chráněné objekty.
X bezpečnostní charakteristiky, pr A vhodné pro místní zařízení informační bezpečnosti vytvářená zpravidla ve velkých společnostech, buď v úřadech nejsou plně vhodnépro globální porozumění informacím A otravná bezpečnost, protože s přihlédnutím k odst.8 Doktríny, informační bezÓ bezpečnost by měla v podstatě znamenat ochranu všech nejvýznamnějších stránek veřejného života a státu T vedení žil. V podobném měřítku A prásk, samotná podstata informační bezpečnosti se mění, protože mluvíme o budování sociálních vztahů, navíc o formování principů b ale jiný, ve srovnání se stávajícím přístupem k chápání bezpečnosti.
Vlastnost bezpečnosti jako klíčová charakteristika podstaty informace n zabezpečení nelze chápat jako kontrolu nad každým byte informací vyměňovaných mezi poli b volající a každý gadgetÓ potenciálně hacknutelné R nebeský útok. Toho je při rozumných ekonomických nákladech prakticky nemožné dosáhnout. Dalším důležitým faktorem je sociální T žilní účinnost, protože poskytuje E ochranné hodnoty v každém případě o h odstartuje určité náklady pro společnost, omezení, kterým může čelit při realizaci opatření info R bezpečností. Proto generál E nezbytné náklady na poskytování informací R musí být přinejmenším přijatelná. Odtud, oh E je vidět, že rozšířené chápání informační bezpečnosti lze formulovat jako přítomnost aktivní ochrany A zaměřené na prevenci poškození kritické infrastruktury, n A rovnající se vytváření podmínek pro normální b činnosti společnosti, vč h rozvoj ekonomiky.
Je definována složka vytváření normálních podmínek pro sociální rozvoj E má zvláštní významÓ porozumění informacím na úrovni společnosti, jejich roli v ekonomickém rozvoji, zejména n ale pokud jde o pracovní vztahy. Používání konceptu informační bezpečnosti založené na informační bezpečnosti zpravidla vede k omezením z hlediska volného oběhu informací, což odpovídá aktivní úrovni bezpečnosti. A štíty v informační bezpečnosti. Naopak vytváření podmínek pro společenský rozvoj znamená T absence pasivního ohrožení informací n noe sféra rozvoje společnosti. SoukroměÓ Je však zřejmé, že aktivní vývoj platforem pro chytré telefony je dán veřejnými zájmy, ale je to možné a možnost omezení funkčnosti těchto platforem uživateli třetích stran l A třetími státy je samozřejmě hrozbou informací bezÓ pastvina. Zároveň je to hrozba S silný charakter.Proto pravděpodobně bÓ je lepší hrozbu neblokovatÓ PS (v případě platforem pro chytré telefonyÓ nové je nereálné) a rozvíjet softwarový průmysl na národní úrovni, spÓ sloužit veřejnostiÓ potřeby výměny informací.
Pak s přihlédnutím k vlastnostem nacistůÓ v oblasti informací A informační bezpečnost, její obsah lze představit ve formě obrázku 2. Obrázek 2 ukazuje, že způsoby implementace bezpečnosti v rámci informační bezpečnosti se liší v závislosti na prioritách. Přitom koncept kr A Fyzickou infrastrukturu lze samozřejmě zahrnout do širšího konceptu kritických zájmů. Zejména s přihlédnutím k bezpečnosti osobních ano n nyh, to zahrnuje také bezpečnost h informace. Zároveň toto já je širší než pouze pojem osobních údajů stanovený čl.7 zákona "O osobních údajích", A zahrnuje otázky bezpečnosti osobních finančních a osobních informací. Proto by bylo rozumnější chápat osobní údaje jako společenské hodnoty uvedené v h. 1 st. 24 Konst a předpisy Ruské federace a další důvěrné informace. V tomto smyslu informace A Na průběžnou bezpečnost v pořadí aktivní ochrany je třeba směřovat E varování před neoprávněným S hloupý na tuto informaci. Kromě toho by měl být zařazen do seznamu objektů a Na aktivní ochrana normální provozní podmínky S provoz informačních prostředků bezÓ bezpečnost a kritickou infrastrukturu. Na rozdíl od ochrany kritické infra A struktury, existuje vzhledem ke stvoření takové mechanismy, které v kombinaci na zabránit dopadu na tyto objekty a v jejich vztahu(obr. 2.).
Rýže . 2. Obsah zabezpečení informací
Problematika přisuzování mezinárodních a n zájmy ke kritickým zájmům na je však dostatečně diskutabilní vytvoření podmínek pro obec E ekonomický a ekonomický rozvoj se kromě mezinárodní spolupráce týká i oblasti informační bezpečnosti v rámci země.
Přitom na mezinárodní úrovni se koncept „měkký A ly“, což v praxi nevylučuje h možnost nátlaku na ruský inter E sy z mezinárodního společenství T va. Navíc, protože taková zkušenost existuje, je zřejmé, že v tomto ohledu E musí existovat nějaká aktivní ochrana.
Oblast pasivní ochrany lze definovat jako všechny zájmy, nevyjímaje n za kritické je to především svoboda pohybu informací A podmínky a podmínky pro rozvoj ekonomiky, včetně jednotlivých odvětví. Jedna ze složek podmínek socrozvoj by měl být považován za vytvoření skutečných příležitostí pro účast b společnosti ve věcech státu a vzniku a n instituce interakce mezi státem a společností, zejména uvnitř T vojenská kontrola a veřejné iniciativy. R Rozvoj společnosti znamená rozvoj kultury, a to v širokém slova smysluÓ porozumění, včetně, je to příležitost k seznámení se s kulturním životem, osÓ zvláště v těch případech, kdy je takové přijímání jiným způsobem nemožné. Nejcharakterističtějším příkladem jsou regiony Dálného severu, kde je přístup k internetu někdy jedinou možností kontaktu s civilizací, včetně seznámení s kulturními novinkami. Je zřejmé, že tento aspekt informací A racionální bezpečnost není o nic méně důležitá než ostatní. Implementace dat o složení PROTI lyayuschih informační bezpečnost se liší metodami a prostředky. V asi t a dát administrativní metody, komunikaci n ano se zákazy. Z organizačního hlediska převažují technické způsoby dosažení bezpečnosti. Pokud jde o společenský vývoj, b měly by být volány povolovací metody, přičemž by měly převažovat ekonomické prostředky E sociální podpora sociálního rozvoje. V první řadě to musí být finanční A rozvoj těchto oblastí v komp E vazby s dalšími ekonomickými pobídkami u lam. kde s přihlédnutím k prezentovaným hranicím informační bezpečnosti lze rozumněji hovořit o rozdělení odpovědnosti v oblasti jejího zajišťování mezi různé úrovně státní správy. Zejména úloha krajských úřadů při zajišťování a n zabezpečení formace z hlediska E rozvoje společnosti a ekonomiky na úrovni jednotlivých regionů. Krajské úřady v mezích svých pravomocí by měly vytvářet mechanismy pasivní ochrany A vás ve vztahu k veřejnému a ekonomickémuÓ vývoj mikrofonu.
Tedy podstata informace A bezpečnosti, navrhuje se definovat E nalít jako vytvoření aktivní ochrany v cca T nést kritické zájmy, například PROTI lennoy, nejprve k varování a snížení škod na kritické infrastruktuře na re, jakož i utváření podmínek pro normální rozvoj ekonomiky a všeobecn E stva. Bezpečnost v těchto oblastech je realizována různými způsoby. V asi T nesoucí převážně kritické zájmy A dát administrativní metody, použít b technická ochrana znamená ano n nyh. S ohledem na veřejnost a ekvÓ ekonomického rozvoje, převládá způsob povolování, především užití na existují prostředky ekonomického povzbuzení rozvoje společnosti a ekonomiky z hlediska jejich informační bezpečnosti.
2. O osobních údajích: Federální zákon č. 27.07.2006152-FZ (ve znění ze dne 29. července 2017)// SZ RF. - 31.07.2006. - Ne. 31 (1 hodina). - od v. 3451.
3. Na základech veřejnostikontrola v Ruské federaci: federální zákon ze dne 21. července 2014 č.212-FZ (ve znění ze dne 7. 3. 2016) // SZ RF. – 28.07.2014. - Ne. 30 (část I). - z v. 4213.
4. O ohleduplnosti veřejnostiiniciativy zaslané občany Ruské federace pomocíInternetový zdroj„Ruská veřejná iniciativa“: Dekret prezidenta Ruské federace ze dne 04.03.2013 č. 183 (ve znění ze dne 23.06.2014) // SZ RF. – 3. 11. 2013. - Ne. 10. - Čl. 1019.
5. O schválení doktrínyinformační bezpečnost Ruské federace: Výnos prezidenta Ruské federace ze dne 05.12.2016 č. 646 // SZ RF. - 12.12.2016. - Ne. 50. - Čl. 7074.
PODSTATA BEZPEČNOSTI INFORMACÍ
D. Ustinov, postgraduální student
Sibiřská správní instituce, pobočka ruské prezidentské akademie národního hospodářství a veřejné správy
(Rusko, Novosibirsk)
abstraktní. Článek se zabývá otázkami podstaty informační bezpečnosti. Obsahuje nejen právní analýzu, ale i přehled různých aspektů informační bezpečnosti. Doporučuje se rozumět informační bezpečnosti s ohledem na aktivní ochranu kritických zájmů a pasivní ochranu, kterou je zřízení ci r sociální a ekonomický rozvoj. V článku jsou také uvedeny rozdíly těchto prvků s ohledem na způsoby ustavení informační bezpečnosti
klíčová slova: Informační bezpečnost, stav ochrany, kritická infrastruktura, kritická inte r aktivní ochrana, pasivní ochrana, sociální a ekonomický rozvoj.