Prezentace z informatiky na téma "Příkazy MS-DOS" (1 kurz). MS-DOSMS-DOSMS-DOS Microsoft Disk Operating System (diskový OS od společnosti Microsoft) komerční operační systém pro osobní počítače od společnosti Microsoft

Úvod

Operační systém MS-DOS byl vyvinut v roce 1974 společností Microsoft. První verze MS-DOS 1.0 byla vydána v roce 1981, současně s prvním masově vyráběným osobním počítačem od IBM. V budoucnu se OS vyvíjel, objevily se jeho nové verze. Nejnovější verze MS-DOS 6.22.

Operační systém řeší následující úlohy:

1) Správa systémových prostředků

2) Poskytnutí obecné kontroly nad výpočetním systémem uživateli

Operační systém je uložen na discích jako systémové soubory a po zapnutí napájení se automaticky načte do paměti počítače, kde se nachází po celou dobu provozu počítače.

Téma OS MS DOS

SLOŽENÍ DOSu

DOS se skládá z následujících modulů a programů:

1) Základní vstupně-výstupní systém (BIOS - Basic

Vstupní/Výstupní systém).

2) Spouštěcí blok ( BOOT ZÁZNAM).

3) Rozšiřující modul základního systému vstup výstup

(IO.SYS).

4) Modul zpracování přerušení(MSDOS.SYS).

5) Příkazový procesor ( COMMAND.COM).

6) Modul pro kompresi dat ( DBLSPACE.BIN).

7) Nástroje DOSu (FORMAT.COM, FDISK.EXE, LABEL.EXE atd.)

8) Načítatelné ovladače zařízení ( Himem.sys, RAMDRIVE. SYS atd.)

9) Soubory AUTOEXEC.BAT a CONFIG.SYS.

Téma OS MS DOS

1.1. BIOS

BIOS zaujímá zvláštní místo. Lze to vidět jako součástka hardware na jedné straně je to softwarový modul DOS.

BIOS testuje hlavní součásti stroje po zapnutí.

Druhou důležitou funkcí BIOSu je volání boot block loads from systémový disk do paměti zaváděcího bloku a poté do něj přenese řízení a to zase načte všechny ostatní moduly DOS.

Další důležitou funkcí BIOSu je obsluha přerušení systému. Přerušení generuje hardware i software za účelem provádění různých operací.

1.2. Blok spouštěcího záznamu

Zaváděcí blok je malý program, jehož jediným účelem je načíst dva moduly DOS, IO.SYS a MSDOS.SYS, do paměti RAM. Samotný boot blok je umístěn vždy na stejném místě - na 0-té straně v 1. sektoru stopy číslo 00. Délka Boot Record je 512 bytů, tzn. zabírá pouze jeden sektor.

Téma OS MS DOS

1.3. Rozšiřující modul BIOS (IO.SYS)

Základní I/O systém je ta část operačního systému, která nepodléhá změnám. Rozšíření systému BIOS pomocí volitelného modulu DOS poskytuje operačnímu systému flexibilitu tím, že umožňuje spravovat sadu přídavných zařízení.

Tento modul lze měnit podle požadavků OS. Použití tohoto modulu umožňuje připojení nových externích zařízení - ovladačů.

Ovladače umožňují systému podporovat nová externí zařízení a organizovat provoz těchto počítačových zařízení novým způsobem, kdy by výměna informací s nimi měla probíhat jinak než ve standardní verzi OS.

Potřeba připojení externích ovladačů zařízení, stejně jako změny v dalších parametrech DOSu, je upozorněna prostřednictvím souboru CONFIG.SYS.

1.4. Modul zpracování přerušení (MSDOS.SYS).

PROTI rozdíl oproti modulu IO.SYS, který pracuje s nízkoúrovňovými přerušeními,(0h-20h) Modul MSDOS.SYS se zabývá vysokoúrovňovými přerušeními (21h-59h). Tvoří horní úroveň systému, se kterou interaguje naprostá většina programů. Tento modul zajišťuje chod souborového systému, vstupně-výstupních zařízení, řeší speciální situace spojené s ukončením programu a chybami. Funkce implementované MSDOS.SYS jsou využívány jak samotným OS, tak aplikacemi.

Téma OS MS DOS

1.5. Příkazový procesor (COMMAND.COM)

Na rozdíl od IO.SYS a MSDOS.SYS může příkazový procesor zaujmout libovolné místo na disku a jde o běžný program. Hlavní funkce příkazového procesoru jsou následující:

Příjem a zpracování příkazů zadaných uživatelem z klávesnice nebo přijatých z dávkový soubor.

Provádění vlastních interních (vestavěných) příkazů.

Zobrazení diagnostických a alarmových zpráv atd.

Shell je také zodpovědný za spuštění souboru AUTOEXEC.BAT.

Příkazový procesor může spouštět soubory s příponami .COM, .EXE, .BAT. Soubory typu .COM jsou malé programy, které nejsou větší než 64 KB a zabírají 1 segment paměti. Files.EXE - stejné programy, ale bez omezení velikosti. Soubory typu BAT - batch (příkaz) - obsahují sadu příkazů OS.

1.7. Utility

MS-DOS obsahuje více než 70 nástrojů navržených k provádění různých funkcí.

Nejčastěji používané jsou FORMAT.COM, CHKDSK.EXE, SYS.COM, DISKCOPY.COM, dále LABEL.EXE, TREE.COM, RESTORE.EXE, PRINT.EXE. Obecně platí, že každý program může fungovat jako nástroj. Hlavním úkolem utilit je provádět úkoly, které nelze zahrnout do shellu.

Téma OS MS DOS

1.8. Ovladače zařízení

Ovladače umožňují rozšířit funkce standardních PC zařízení nebo zajistit ovládání přídavných zařízení. Nejčastěji používané ovladače v MS-DOS jsou HIMEM.SYS (XMS Memory Extension Management), SMARTDRV.EXE, RAMDRIVE.SYS a ANSI.SYS atd.

1.9. Systémové konfigurační soubory

Soubory CONFIG.SYS a AUTOEXEC.BAT jsou navrženy tak, aby vytvořily uživatelsky přívětivé rozhraní. CONFIG.SYS obsahuje direktivy konfigurace DOS. S jejich pomocí se nastavují parametry OS. Pokud tento soubor neexistuje, konfigurace systému se nainstalují ve výchozím nastavení. V souboru CONFIG.SYS

používá k instalaci direktivy DEVICE další ovladače, LASTDRIVE k určení počtu logických jednotek, BUFFERS ke zvýšení počtu vyrovnávacích pamětí, FILES k nastavení maximální počet zároveň otevřít soubory a SHELL k určení umístění a názvu shellu.

Soubor AUTOEXEC.BAT obsahuje standardní příkazy DOSu i speciální příkazy pro dávkové soubory. Tento soubor se spouští automaticky při spuštění operačního systému a je určen pro automatický start programy potřebné pro uživatele a (nebo)

operační systém.

Příklad AUTOEXEC.BAT: @ECHO OFF

SET COMPSEC = D: \ DOS \ COMMAND.COM PATH D: \ DOS

PROMPT $ p $ g Anti4us

Téma OS MS DOS

2. SOUBOROVÝ SYSTÉM

Souborový systém je zvykem nazývat organizaci ukládání programů a dat na počítačové disky.

Soubor je jakákoli sekvence dat určité délky, která má jméno.

Soubor může ukládat text, program, číselná data, kódovaná grafické obrázky... Délka souborů se měří v bajtech.

Název souboru může:

mít příponu ne více než 3 znaky. Standardní rozšíření:

kód jazyka assembleru

náhradní

Text programu BASIC

Text programu C

program

datový soubor

dokumentový standard soubor WORD

program

objekt

Text programu Pascal

systémové

dočasný

text, atd.

Poznámka:

Je zakázáno používat názvy zařízení a vyhrazené názvy DOS jako názvy souborů: AUX, CON, PRN, NUL, CLOCK $, COM1, COM2, LPT1, LPT2, LPT3.

Téma OS MS DOS

2.1. Katalogy

Proces formátování (inicializace) disku vytvoří adresář, který se nazývá kořenový adresář. Soubor kořenového adresáře obsahuje informace o souborech a adresářích uložených na disku. Každá položka adresáře DOS je dlouhá 32 bajtů a obsahuje:

- název souboru (8 bajtů)

- přípona názvu (3 bajty)

- binární atribut souboru (1 bajt)

- náhradní pole (10 bajtů)

- časový kód vytvoření souboru (2 bajty)

- číslo prvního clusteru obsazeného souborem - vstupní bod FAT (2 bajty)

- velikost souboru (4 bajty)

Pro přístup k datům na pevném disku se obvykle používá stromová adresářová struktura. Kořenový adresář obsahuje podadresáře, které zase mohou obsahovat podadresáře 2. úrovně atd. Podadresáře jsou uloženy v nadřazeném adresáři jako běžné soubory. Rozdíl mezi podadresářem a běžným souborem je ten, že bit 4 bajtu atributů souboru je nastaven na 1 a pole size je 0. Velikost podadresáře je neomezená, což vám umožňuje uložit do něj libovolný počet souborů. První a druhá položka v poli "Název souboru" mají význam "." a ". “. Prvek "." popisuje samotný podadresář a „. ." - nadřazený adresář

Téma OS MS DOS

Použít náhled prezentace vytvořte si účet ( účet) Google a přihlaste se do něj: https://accounts.google.com


Popisky snímků:

Operační systém MS-DOS Start školení Všechna práva vyhrazena  Igor Shatalov 2005

Představení systému MS-DOS MS-DOS je disk operační systém... Diskový operační systém je soubor programů, které doplňují hardwarové možnosti počítače a řídí činnost hardwaru a aplikačních programů. Hlavním důvodem potřeby operačního systému je, že základní operace pro práci s počítačovými zařízeními a správu počítačových zdrojů jsou velmi nízká úroveň proto akce vyžadované uživatelem a aplikačními programy sestávají z několika stovek nebo tisíců takových základních operací. Operační systém skrývá tyto složité a nepotřebné detaily před uživatelem a poskytuje mu pohodlné rozhraní pro práci. Provádí také různé pomocné operace, jako je kopírování nebo tisk souborů. Operační systém načte všechny programy do paměti RAM, předá jim řízení na začátku jejich práce, provede různé akce na žádost prováděných programů a po dokončení uvolní RAM obsazenou programy. K plánu

Účel systému MS-DOS Správa zařízení tvořících počítač Správa prostředků počítače (RAM, místo na disku atd.) Spustí se aplikační programy pro provádění Poskytuje uživateli a aplikačním programům pohodlný způsob komunikace s počítačovými zařízeními Implementuje dialog mezi uživatelem a počítačem Přejít k plánu

Složení BIOSu základního vstupně-výstupního systému MS-DOS, umístěného v trvalé paměti počítače. Tato část operačního systému je zabudována do počítače. Jeho účelem je provádět nejjednodušší a nejuniverzálnější služby operačního systému související s implementací vstupu / výstupu. Základní I/O systém také obsahuje test funkce počítače, který kontroluje činnost paměti a zařízení počítače při zapnutí počítače. Kromě toho základní I/O systém obsahuje program pro vyvolání zavaděče operačního systému. Zavaděč operačního systému je velmi krátký program umístěn v prvním sektoru každé diskety DOS. Funkcí tohoto programu je načíst další dva moduly operačního systému do paměti, čímž se dokončí proces spouštění DOSu. Na pevném disku (pevném disku) se zavaděč operačního systému skládá ze dvou částí. To je způsobeno tím, že HDD lze rozdělit do několika oddílů (logických jednotek). První část bootloaderu je v první sektor tvrdých disku, vybere si z kterého z oddílů pevný disk stahování by mělo pokračovat. Druhá část bootloaderu je umístěna v prvním sektoru této sekce, načítá DOS moduly do paměti a předává jim řízení. Diskové soubory IO. SYS a MSDOS. SYS. Jsou načteny do paměti zavaděčem operačního systému a zůstávají trvale v paměti počítače. IO soubor. SYS je doplněk k základnímu I/O systému ROM. Soubor MSDOS.SYS implementuje základní služby DOS na vysoké úrovni. Shell DOS zpracovává příkazy zadané uživatelem. Příkazový procesor je umístěn v souboru na disku COMMAND. COM na disku, ze kterého je načten operační systém. K plánu

Spouštění systému MS-DOS Signálem toho, že počítač po zapnutí začne pracovat, je mírný stálý zvuk ventilátoru ochlazujícího součásti. systémová jednotka... Poté je proces bootstrapping rozdělen do tří fází. Ihned po zapnutí napájení začne pracovat speciální blok vestavěného základního vstupně-výstupního systému (BIOS), který provádí proceduru kontroly (testování) hlavních hardwarových součástí počítače - mikroprocesoru, videosystému, klávesnice, disky atd. paměť s náhodným přístupem... Výsledky tohoto testu se objeví na obrazovce ve formě střídavých diagnostických zpráv, které nevyžadují žádnou odezvu od uživatele. Cestou je slyšet cvakání, hučení, skřípání, vydávané testovaným zařízením. Pokud jsou v této fázi zjištěny chyby, zobrazí se na obrazovce odpovídající zpráva, zvukový signál a zde práce stroje končí.Pokud je kontrola hardwaru úspěšná, BIOS načte do paměti z disku malý program — zavaděč operačního systému nebo bootstrap jednotku (BNZ). Tento blok se vždy předem zapíše do prvního sektoru libovolného disku při jeho formátování, bez ohledu na to, zda bude tento disk použit jako systémový nebo ne. Jedinou funkcí tohoto programu je najít na určitém (jemu známém) místě na disku dva soubory s operačním systémem, načíst je do paměti a předat jim řízení. Při bootování MS - DOS používá dva speciální textové soubory - CONFIG. SYS (config) a AUTOEXEC. BAT ( automatické provedení). Tyto soubory musí být umístěny v kořenovém adresáři jednotky, ze které se systém zavádí. V poslední fázi načítání je příkazový procesor COMMAND načten do paměti. COM. Tento procesor provádí všechny příkazy ze souboru AUTOEXEC. BAT, poslední z nich je obvykle volání programu Norton Commander. Na obrazovce se objeví obvyklé NC panely a výzva MS - DOS s blikajícím kurzorem. Systém je připraven přijímat uživatelské příkazy. C: \> _ Přejít na plán

Interní a externí příkazy MS-DOS Některé uživatelské příkazy, jako je Type, Dir nebo Soru, jsou prováděny samotným prostředím. Takové příkazy se nazývají interní příkazy. Pro provádění dalších (externích) uživatelských příkazů hledá příkazový procesor na discích program s odpovídajícím názvem a pokud jej najde, nahraje jej do paměti a předá mu řízení. Po dokončení programu příkazový procesor odebere program z paměti a zobrazí zprávu, že je připraven provádět příkazy (výzva DOS). Externí příkazy DOS jsou programy, které se dodávají s operačním systémem jako samostatné soubory. Tyto programy provádějí činnosti údržby, jako je formátování disket, kontrola disků atd. K plánu

Práce s adresáři a soubory Aktuální adresář se změní zadáním názvu jednotky a dvojtečky: A: nebo C: nebo D: atd. Změnit aktuální adresář: cd [jednotka:] cesta Změnit do kořenového adresáře: cd \ Změnit na nadřazený adresář: cd .. Vpřed C: \> A: A: \> D: D:> \ C: \> CD C: WINDOWS \ MEDIA C: \> WINDOWS \ MEDIA C: \> WINDOWS \ MEDIA CD \ C: \> C: \> WINDOWS \ MEDIA CD .. C: \> WINDOWS

Práce s adresáři a soubory Procházení adresáře: dir [jednotka:] [cesta \] [název souboru] V názvu souboru můžete použít znaky * a?. Pokud není zadán název souboru, zobrazí se celý obsah adresáře, jinak pouze informace o tento soubor nebo skupina souborů. Pokud není v příkazu uvedena žádná jednotka nebo cesta, předpokládá se aktuální jednotka a aktuální adresář. Další C: \ Gmouse> dir Svazek v zařízení C je označen jako MASTER Sériové číslo svazky: 1A12-140D Obsah složky C: \ Gmouse. 17.11.03 14:20 .. 17.11.03 14:20 GNETCPL DLL 184 320 04.10.00 17:54 GNETSCRL DLL 73 728 03.10.00 17:25 GNETMOUS 470 EXE:03.100070 EXE0213.1 15:34 SCROLL HLP 25 454 06.04.00 15:34 SCROLL GID 10 843 03.10.00 18:12 UNINST 17.11.03 14:20 README TXT 4 614 by 0452583 soubory 60 MB volného C: \ Gmouse> dir / w Svazek v zařízení C je označen MASTER Sériové číslo svazku: 1A12-140D Obsah složky C: \ Gmouse [.] [..] GNETCPL.DLL GNETSCRL.DLL GNETMOUS.EXE SCROLL. CNT SCROLL.HLP SCROLL.GID README.TXT 7 souborů 430 804 bajtů 3 složky 3 777,60 MB volného C: \ Gmouse> Tento parametr nastavuje zobrazení obsahu na obrazovce. Parametr určuje výstup pouze informace o jménech souborů v adresáři.

Práce s adresáři a soubory Vytvoření adresáře: md [jednotka:] [cesta \] název-adresáře Zničení prázdného adresáře: rd [jednotka:] [cesta \] název-adresáře Vytváření textových souborů: zkopírujte con název_souboru Na konci každého musíte stisknout klávesu (Enter) a po posledním - stiskněte klávesu (F6) a poté (Enter). Prohlížení textových souborů: zadejte [jednotka:] [cesta \] název souboru Předat dál C: \> md c: \ proba C: \> C: \> rd c: \ proba C: \> C: \> copy con primer .txt pervaya stroka vtoraya stroka konec ^ Z 1 soubory zkopírovány C: \> typ primer.txt pervaya stroka vtoraya stroka konec

Práce s adresáři a soubory Přejmenování souborů: ren [jednotka:] [cesta \] název_souboru název_souboru název_souboru První název_souboru v příkazu určuje název přejmenovaného souboru, druhý určuje nový název_souboru. Mazání souborů: del [jednotka:] [cesta \] název-souboru Kopírování souborů: kopírování název-souboru název-souboru kopírování názvu-souboru [název-adresáře] Pokud ve druhém parametru chybí název souboru, názvy souborů nejsou změněno během kopírování. Pokud je v druhém parametru příkazu zadán název souboru, znamená to nový název zkopírovaného souboru. C: \> ren primer.txt tekst.txt C: \> del tekst.txt C: \> kopírovat autoexec.bat avtoexec.bat 1 soubory zkopírovány C: \> dir a * .bat Svazek v zařízení C je označen jako MASTER Sériové číslo svazku: 1A12-140D Obsah složky C: \ AUTOEXEC BAT 161 11/25/03 18:52 AUTOEXEC.BAT AVTOEXEC BAT 161 11/25/03 18:52 avtoexec.bat 2 soubory 322 bajtů 0 MB39 složek. 3 volné C: \ > Do plánu

Dictionary Driver je speciální program, který ovládá zařízení připojené k počítači. Název souboru se skládá z vlastního názvu souboru a přípony oddělených tečkou. Správný název souboru obsahuje 1 až 8 znaků a přípona obsahuje 1 až 3 znaky. Rozhraní je způsob komunikace mezi osobou a počítačem. Adresář – pojmenovaná skupina souborů na flex nebo hard magnetický disk... TSR jsou programy, které jsou trvale umístěny v paměti RAM počítače (operační prostředí, ovladače zařízení atd.). Soubor je pojmenovaná kolekce bajtů zapsaných na disk. Tato kolekce nemusí nutně zabírat souvislou oblast paměti na disku. Souborový systém Počítač je kolekce logických jednotek a adresářů, které obsahují jednotlivé soubory. Zadní

Slovník (pokračování) Co je CONFIG. SYS a AUTOEXEC. NETOPÝR? 1) KONFIG. SYS obsahuje direktivy a příkazy pro: a) načítání ovladačů zařízení a paměti; b) nastavení některých parametrů systému (např. počet bufferů a počet současně otevřených souborů); c) optimalizace systému (přidělení RAM, komprese dat na disku, cachování disku). Direktivy CONFIG. SYS jsou spuštěny systémem ještě před načtením shellu COMMAND. COM. 2) AUTOEXEC. BAT obsahuje příkazy, které by podle vás měl systém provést na začátku každé relace. V zásadě lze tyto příkazy zadávat i ručně. Jakýkoli ze souborů CONFIG. SYS a AUTOEXEC. Může chybět BAT – v tomto případě jsou parametry systému nastaveny standardně. Zadní



Snímek 1

Operační systém MS-DOS

Bez ovládání zařízení zůstává program pouze literárním dílem napsaným speciálním formálním jazykem.

Snímek 2

Software

Dělí se do tří skupin: Operační systémy (OS) Programovací systémy (SP) Softwarové produkty(aplikace-PPP nebo balíčky aplikačních programů PPP)

Snímek 3

Jako první se objevily úzce zaměřené softwarové produkty („program určený k výpočtu čísla  s přesností na 20 číslic“, „program určený k výpočtu a tisku výplatní listiny“ atd.); Poté - Programování systémů ( rané verze tzv. programovací automatizační systémy); Pak - Operační systémy.

Konečný cíl každého počítačový program- správa hardwaru.

Snímek 4

Úrovně programu

Úroveň otevřených PC je určena pro kvalifikované koncový uživatel buď správci informační systém kteří rozumí struktuře řešených úloh, principům používání počítačů k jejich realizaci. Úroveň SP je určena pro aplikačního programátora, který vyvíjí softwarový program nebo softwarový program, nebo pro systémového programátora, který vyvíjí operační systém, společný podnik, softwarový program. Úroveň OS je určena pro operátora počítače, uživatele odpovědného za předávání úloh strojem. Úroveň uzavřené RFP je určena pro oborového specialistu, který využívá počítač k řešení konkrétních problémů.

Snímek 5

Operační systém (OS)

Komplex softwarové nástroje které spravují počítačové zdroje. Potřeba OS spočívá v tom, že zařízení obsažená v počítači rozumí pouze příkazům nízké úrovně (jednoduché příkazy) a ty potřebné pro uživatele se skládají ze stovek a tisíců elementárních operací. OS řeší problémy s kompatibilitou různá zařízení od té doby všechny mohou být vyráběny různými firmami a mají různé vlastnosti. Vývojem OS se zabývají různé společnosti, budeme zvažovat OS vytvořený společností Microsoft.

Snímek 6

je to program, který zprostředkovává spojení mezi lidmi a počítači. Spouští aplikační programy pro provádění, spravuje počítačové zdroje a poskytuje uživatelsky přívětivé rozhraní. První verze byla vyvinuta v roce 1981. Je to operační systém pro jednoho uživatele. Používané specialisty v údržba výpočetní techniky při provádění oprav, seřizování a seřizování zařízení a programů.

Snímek 7

Aktuálně relevantní

Základní principy MS-DOS jsou použity v MS-Windows. V praxi mnoho programů běží dobře pod její kontrolou. Vznikají nové aplikace napsané pro MS-DOS. V roce 1997. Caldera začal pracovat na adaptaci DR DOS (analoga MS DOS) na trh s vestavěnými OS malých, vysoce přesných zařízení, která se připojují k internetu a internetu. Mezi tato zařízení patří registrační pokladny, faxy, osobní digitální asistenti, elektronické notebooky atd.

Snímek 8

Nevýhody MS-DOS

MS-DOS běží na 640 KB RAM. Neumožňuje práci s ovladači ke stažení pro různé grafické karty. Single-tasking (spouštění několika programů není možné s přepínáním mezi nimi). Rozhraní příkazový řádek poskytuje pouze jeden řádek obrazovky, do kterého může zadávat příkazy. Příkazy musí být napsány v MS-DOS a musí být zapamatovány, aby fungovaly v tomto systému.

Snímek 9

Princip činnosti

Celý cyklus programů je sledem předem daných postupů - postupů zadávání, převodu, výpočtu atd. - Proto daná středa tzv. procedurální. Pro zjednodušení práce existují speciální aplikace které se nazývají obaly. Počínaje Windows 95 se již nejedná o shell, ale o grafický OS.

Snímek 10

Pořadí spouštění

Proces čtení OS se nazývá bootování. Načítání operačního systému začíná po zapnutí systémové jednotky a automatickém testování, což je první fáze provozu operačního systému. Je produkován programy z BIOSu, které jsou zapsány v energeticky nezávislé paměti. Všechna PC zařízení, která jsou do tohoto okamžiku napájena, podléhají testování.

Snímek 11

Po úspěšném automatickém testu zahájí hardware BIOSu proces spouštění systému. Pokud je proces správně organizován, abyste uvedli počítač do funkčního stavu, musíte zapnout napájení a počkat, až bude stahování dokončeno. Ovládání lze provádět jak z klávesnice, tak z myši, ale pouze po nahrání speciálního ovladače. Ovladače by měly být načteny z dávkového souboru při spuštění počítače. V tomto případě budou pracovat stabilněji.

Popis prezentace k jednotlivým snímkům:

1 snímek

Popis snímku:

2 snímek

Popis snímku:

Uživatelské rozhraní Rozhraní je spojením dvou odlišných prvků systému, zajišťujících jejich interakci Poznámka: Mohou to být dvě zařízení nebo PC a uživatel. OS definuje rozhraní pro uživatele a výpočetní systém.Rozhraní může být softwarové a hardwarové.

3 snímek

Popis snímku:

Formát souboru Soubory lze ukládat různé druhy informace: text, grafika, programy atd. Obsah souborů je určen jejich formátem. Formát souboru je jazykový prvek, který symbolicky popisuje reprezentaci informací v souboru. K charakterizaci souboru se používají následující parametry: Úplný název souboru; velikost souboru v bajtech; datum vytvoření souboru; čas vytvoření souboru; atributy souboru: R (pouze pro čtení) - pouze pro čtení; H (Hidden) -skrytý; S (System) - systém; A (Archiv) - archivováno. Koncept logického disku úzce souvisí se souborem. Logický disk je vytvořen a spravován speciální program(u řidiče). Může být vytvořen na pevném disku, na disketě, na CD, v RAM. Logický disk může mít jedinečné jméno ve formě jednoho latinského písmene. Pevný disk může mít více logických jednotek.

4 snímek

Popis snímku:

MS - DOS Run Prompt Když je DOS připraven ke spuštění, vydá výzvu jako signál připravenosti, který se objeví na příkazovém řádku ve spodní části obrazovky. Příkazový řádek systému DOS obsahuje informace o aktuální jednotce a adresáři. Například: A: \> - kořenový adresář na jednotce A: C: \ TEXT \> - jednotka C:, adresář TEXT

5 snímek

Popis snímku:

Způsoby uživatelského dialogu s MS - DOS V systému MS DOS uživatel komunikuje s obslužným příkazem ve formě příkazů. Příkaz je řetězec znaků zadaný uživatelem v reakci na výzvu systému MS DOS, která říká operačnímu systému, jakou akci má provést.

6 snímek

Popis snímku:

<команда> [<имя1> ...<имя N>/K1...KN] Obecná forma příkazy Název příkazu Klávesy Příkaz DOS se skládá z názvu příkazu a případně parametrů oddělených mezerami. Příkaz se ukončí stisknutím klávesy . Zadejte  Soubory (adresáře)<команда>/? - zobrazení nápovědy k příkazu Systém nerozlišuje mezi malými a velkými písmeny.

7 snímek

Popis snímku:

Pravidla zadávání příkazů Za příkazem MS - DOS vždy následuje mezera, za kterou následuje jeden nebo více parametrů. Parametry se nastavují pomocí / (lomítko). Příkazy a parametry lze zadávat jak velkými, tak malými písmeny, nebo jako kombinaci obou. Specifikace a oddělovače souborů nelze použít, pokud je již zahrnuta dvojtečka nebo mezera. Pokud nejsou zadány žádné parametry, použijí se výchozí parametry (Výchozí) Na systémovou výzvu „Stiskněte libovolnou klávesu“ - (stiskněte libovolnou klávesu) musí uživatel stisknout abecední nebo číselnou klávesu nebo Enter. Výzva systému DOS k práci C: \> C - jednotka C: - logický pohon\ - kořenový adresář Při zadávání příkazů lze použít označení: - název logického zařízení - cesta - název souboru nebo adresáře

8 snímek

Popis snímku:

SYSTÉMOVÉ PŘÍKAZY Interní (rezidentní) Zahrnuto v příkazovém procesoru Externí (přechodné) Uloženo v samostatné soubory

9 snímek

Popis snímku:

Vnitřní příkazy Příkaz pro zobrazení obsahu adresáře: dir Příkaz pro změnu aktuálního adresáře: cd Příkaz pro vytvoření adresáře: md Příkaz pro odstranění prázdného adresáře: rd Příkaz pro vymazání obrazovky monitoru: cls Příkaz pro odstranění souboru: del filename nebo erase Přejmenovat soubor: ren Výstup DOS verze: ver Výstupní štítek disku : vol Vstup dnešní datum: datum Zadejte aktuální čas: čas

10 snímek

Popis snímku:

Externí příkazy Příkaz pro nastavení atributů souboru: ATTRIB Příkaz pro kopírování souborů: COPY Zřetězení souborů (sloučení): COPY Vytvoření nebo aktualizace štítku na disku nebo disketě: LABEL Příkaz pro zobrazení všech cest a seznamu adresářů sdílené soubory: STROM Příkaz pro výstup obsahu textový soubor na obrazovku: Typ Odstranění stromu adresářů (se soubory): DELTREE Ukončení prostředí DOS: EXIT Příkaz pro zobrazení informací o stránce na obrazovce: MORE

11 snímek

Popis snímku:

MS programy a nástroje - Program DOS konfigurace pevného disku pro MS - DOS: FDISK Program pro formátování logických jednotek: FORMAT Nástroj pro přenos systémových souborů na disk: SYS Program pro úpravu vstupních příkazů: DOSKEY.COM Příkaz pro přesun souborů nebo adresářů do jiného adresáře: MOVE Program pro kontrolu a opravu disků: SCANDISK Kontrola programových souborů a adresářových struktur, alokačních tabulek, zobrazení statistik disku: CHKDSK Program pro odstranění fragmentace souborů a optimalizaci umístění informací na pevném disku: DEFRAG Program pro obnovu náhodně smazaných souborů: UNDELETE Program pro obnovu souborů po zformátování: UNFORMAT Program pro zobrazení použité paměti: MEM

12 snímek

Popis snímku:

Práce se soubory a adresáři v DOSu Vytváření textových souborů copy con Poté jsou řádky souboru zadávány jeden po druhém. Na konci každého řádku se stiskne klávesa Enter. Po ukončení psaní souboru stiskněte klávesu F6 nebo kombinaci kláves Ctrl + Z a poté Enter. I soubor(y) zkopírován (jeden soubor zkopírován) Na disku se zobrazí zpráva, zobrazí se soubor se zadaným názvem. Zobrazení obsahu textového souboru na obrazovce Typ Příklad: Napište primer.txt – zobrazí se obsah souboru primer.txt

13 snímek

Popis snímku:

Mazání del souborů Příklad: del * .bak - smazání všech souborů s příponou .bak z aktuálního adresáře del text1.doc - smazání souboru text1.doc z aktuálního adresáře del *. * - smazání všech souborů z adresáře Přejmenování ren První parametr nastavuje název souboru, který se má přejmenovat, a druhý nastavuje název nového souboru Příklad: ren * .doc * .txt - přejmenuje všechny soubory v aktuálním adresáři s příponou .doc ren a.1 b.2 - přejmenovat soubor a.1 na b.2

14 snímek

Popis snímku:

Kopírovat soubory kopírovat nebo Příklad: kopie \ text \ .doc docum.txt - soubor text.doc je zkopírován do souboru docum.txt kopie a: \ *. * - všechny soubory jsou zkopírovány z kořenového adresáře jednotky a: \ do aktuální adresář copy \ text \ * .doc a: \ *. txt - zkopírujte všechny soubory s příponou .doc z textového adresáře aktuálního disku do kořenového adresáře disku a: s příponou .txt copy text. doc prn - tisk souboru text.doc

15 snímek

Popis snímku:

Přesunout soubory< Name файла>< Name каталога>Přestěhovat se< Name файла>:<новое Name файла>Příklady Přesunout \ text \ * doc a: - přenést soubory s příponou .doc na disk a Přesunout / y * .doc text - přenést soubory typu .doc d do textového adresáře na stejném disku. Soubory se stejným názvem jako nahrané soubory budou bez varování přepsány. Spojování (řetězení) souborů kopírování +[]…Příklady kopírování text1.doc prn + text2.doc text.doc - zřetězení souborů text1.doc a text2.doc do souboru text.doc kopírování \ text \ *. Txt a: \ all.txt - zřetězení obsahu všech souborů v textovém adresáři aktuálního disku do souboru all.txt na disku a.

16 snímek

Popis snímku:

Práce s adresáři Změna jednotky Příklad: a: - přepnutí na jednotku a: b: - přepnutí na jednotku b: c: - přepnutí na jednotku c: Chcete-li změnit aktuální jednotku, stačí zadat název jednotky, která by se měla stát aktuální. Jednotka je vždy označena latinkou následovanou dvojtečkou. Při změně na disketové mechaniky popř laserové disky ujistěte se, že jsou vloženy do jednotek. Změna aktuálního adresáře Cd: Cesta \ Příklady Cd \ - přejděte do kořenového adresáře aktuálního disku Cd \ text \ BM-000 - přejděte do textového adresáře, podadresář VM-000

17 snímek

Popis snímku:

Procházet adresář Dir [ ] Ve výchozím nastavení příkaz Dir pro každý soubor hlásí jeho název, příponu, velikost v bajtech, datum a čas vytvoření nebo aktualizace. Jsou určeny podadresáře

... Výstupní formát lze změnit pomocí parametrů. Parametry: / R - zobrazení obsahu na obrazovce. Když je obrazovka plná, DOS počká na stisknutí libovolného tlačítka, po kterém se zobrazí další stránka. / W - výstupní data v širokém formátu: jsou uvedeny pouze názvy souborů, pět jmen na řádek. / S - zobrazí obsah všech adresářů. / B - zobrazí názvy souborů v obvyklém formátu. Používá se pro následné zpracování. Příklady dir - zobrazení obsahu aktuálního adresáře dir / p - zobrazení obsahu aktuálního adresáře na obrazovce dir c: \ *. Txt / s / b - zobrazení informací o všech souborech s příponou .txt na jednotce C: zobrazit pouze názvy souborů dir> prn - zobrazí obsah aktuálního adresáře pro tisk

18 snímek

Popis snímku:

Vytvořit adresář md Cesta \ Příklady md text - vytvořit podadresář Text v aktuálním adresáři md a: \ diplom - vytvořit podadresář diplom v kořenovém adresáři jednotky a: Kopírovat adresář kopírovat cesta \ Přestěhovat se <новое Name каталога >Přejmenování (přesunutí) adresáře Příklady přesunutí a: \ doc text - přejmenování adresáře doc na jednotce a: a pojmenování: Přesunutí textu curs diplom - přejmenování podadresáře curs v aktuálním adresáři na podadresář diplom Příklady Kopírování textu D : \ DOCUMENT - zkopírujte adresář Text do adresáře Dokument

19 snímek

Popis snímku:

Smazání prázdného adresáře Cesta Rd \ Příklady rd text - odstranění podadresáře Text v aktuálním adresáři rd a: \ diplom - odstranění podadresáře diplom v kořenovém adresáři jednotky a: Příkazem rd můžete smazat pouze prázdný adresář, tj ve kterém nejsou žádné podadresáře ani soubory. Chcete-li odstranit neprázdné adresáře, použijte program DelTree (mazání stromu) Deltree nebo adresář [Y] Příklady deltree text - odstranění podadresáře Text v aktuálním adresáři deltree a: \ diplom - odstranění podadresáře diplom v kořenovém adresáři jednotky a: Smazání neprázdného adresáře

20 snímek

Popis snímku:

Nevýhody operačního systému MS - DOS MS-DOS pracuje s 640 KB RAM. Neumožňuje práci s ovladači ke stažení pro různé grafické karty. Single-tasking (spouštění několika programů není možné s přepínáním mezi nimi). Rozhraní příkazového řádku poskytuje pouze jeden řádek obrazovky, do kterého lze zadávat příkazy. Příkazy musí být napsány v MS-DOS a musí být zapamatovány, aby fungovaly v tomto systému.